Humanitární koridory

Myšlenka humanitárních koridorů se zrodila před téměř dvěma lety spolu s rostoucí uprchlickou krizí. Dohoda o humanitárních koridorech mezi italským ministerstvem zahraničí, ministerstvem vnitra, Komunitou Sant´Egidio a Federací evangelických církví byla podepsána v prosinci 2015. V rámci projektu již do Itálie přicestovalo 300 osob a příjezd dalších se očekává v nejbližší budoucnosti, plán je 1000 osob.

 

Humanitární koridory jsou založeny na spolupráci státu a výše zmíněných subjektů a fungují v následujících krocích:
  • V existujících uprchlických táborech na Blízkém východě (aktuálně především severní Libanon) a v Maroku jsou vybrány rodiny vhodné k přesídlení v rámci projektu.
  • Podmínkou pro zařazení do projektu je tíživá humanitární situace rodiny (zdravotní postižení, nemoc, stáří, neúplná rodina s malými, často nemocnými dětmi). Výběr osob organizuje Komunita Sant´Egidio prostřednictvím svých členů z Itálie (kteří pracují několik desítek let s uprchlíky) ve výše zmíněných uprchlických táborech. Stojí snad za zmínku, že uprchlíky, kteří přijeli před nedávnem s papežem Františkem z Lesbosu, vybírala a následně v Římě přijala také Komunita Sant´Egidio – viz http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/je-to-velky-sen-rika-uprchlik-ktereho-vzal-papez-do-rima-ze/r~235e4f22061511e690060025900fea04/.
  • Ještě v místě proběhne podrobný bezpečnostní screening a ověření platnosti všech potřebných dokumentů.
  • Osobám, které splňují podmínku humanitární nouze a absence bezpečnostního rizika pro přijímající stát, je uděleno humanitární vízum (v případě ČR by se mohlo jednat i o prosté turistické vízum, načež by příchozí po příjezdu požádali o azyl). Vízum je lokálně omezeno pouze na přijímající zemi, nejedná se o schengenské vízum.
  • Teprve poté jsou osoby přepraveny letecky do přijímající země. Zde jsou přijaty a ve spolupráci s Komunitou Sant´Egidio a dalšími nevládními organizacemi probíhá jejich integrace formou výuky jazyka a pomoci při zprostředkování práce. Nemocným členům rodiny je poskytnuta potřebná zdravotní péče (v případě ČR buď prostřednictvím programu MEDEVAC, či zahrnutím těchto osob do veřejného zdravotního pojištění).

 

Mezi výhody humanitárních koridorů patří:
  • Možnost navázat na dlouholetou zkušenost Komunity Sant´Egidio v oblasti pomoci uprchlíkům a možnost navázání spolupráce s dalšími nevládními i církevními organizacemi.

Komunita Sant´Egidio pracuje s uprchlíky přes 30 let, úspěšně je integruje prostřednictvím jazykových kurzů a zapojení do společenského života – více informací zde http://www.santegidio.org/pageID/5433/langID/en/tag/703_4/DOSSIER_703_4_refugees.html.

Komunita zároveň podporuje humanitární pomocí a mírovými vyjednáváními země nacházející se v krizových situacích – http://www.santegidio.org/pageID/28/langID/en/InternationalbrSolidarity.html, či http://www.santegidio.org/pageID/7/langID/en/PEACE.html.

Za svou práci v oblasti míru, mezináboženského dialogu a pomoci chudým získala Komunita Sant´Egidio mnoho prestižních mezinárodních ocenění – http://www.santegidio.org/index.php?pageID=53&idLng=1064.

  • Možnost využití již běžícího vytipovávání rodin vhodných k přesídlení v oblastech, kde je to v současné době naléhavě třeba, jistota, že lidé zařazení do projektu jsou skutečně potřební a utíkají před válkou.
  • Bezpečnostní screening, díky němuž lze vyloučit ohrožení přijímající populace.
  • Příspěvek k humánnímu řešení uprchlické krize, záchrana lidských životů před riskantní cestou přes moře a před pašeráckým organizovaným zločinem.
  • Možnost vhodného argumentu vůči EU, která na ČR tlačí v oblasti kvót.

 

Z hlediska českého práva lze humanitární koridory poměrně snadno uvést do praxe, zákon o pobytu cizinců i další právní předpisy skýtají možnosti, jak přesidlování v rámci humanitárních koridorů provést.

  1. Buď by se zavedla humanitární víza, což by možná bylo o něco komplikovanější a zdlouhavější. Humanitární vízum by bylo omezeno pouze na ČR a předpokládalo by integraci a pobyt v ČR.
  2. Nebo by ti, kdo budou do projektu zařazeni, přijeli na turistické vízum a následně by požádali o azyl v České republice.

Na konkrétních právních řešeních lze spolupracovat s Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem zahraničí ČR a Právnickou fakultou UK.