Humanitární koridory

Myšlenka humanitárních koridorů se zrodila v roce 2015 spolu s rostoucí uprchlickou krizí. První dohoda o humanitárních koridorech mezi italským ministerstvem zahraničí, ministerstvem vnitra, Komunitou Sant’Egidio a Federací evangelických církví byla podepsána v prosinci 2015. V uplynulých letech pak Itálii následovala Francie, Belgie a Andorra . V rámci projektu do Evropy legálně a bezpečně přicestovalo 2000 osob a příjezd dalších se očekává v nejbližší budoucnosti.

Humanitární koridory jsou založeny na spolupráci státu a výše zmíněných subjektů a fungují v následujících krocích:

  • V existujících uprchlických táborech na Blízkém východě (aktuálně především severní Libanon) a v Maroku jsou vybrány rodiny vhodné k přesídlení v rámci projektu.

  • Podmínkou pro zařazení do projektu je tíživá humanitární situace rodiny (zdravotní postižení, nemoc, stáří, neúplná rodina s malými, často nemocnými dětmi). Výběr osob organizuje Komunita Sant’Egidio prostřednictvím svých členů z Itálie (kteří pracují několik desítek let s uprchlíky) ve výše zmíněných uprchlických táborech. Stojí snad za zmínku, že uprchlíky, kteří přijeli před nedávnem s papežem Františkem z Lesbosu, vybírala a následně v Římě přijala také Komunita Sant’Egidio – viz Aktuálně.cz.

  • Ještě v místě proběhne podrobný bezpečnostní screening a ověření platnosti všech potřebných dokumentů.

  • Osobám, které splňují podmínku humanitární nouze a absence bezpečnostního rizika pro přijímající stát, je uděleno humanitární vízum (v případě ČR by se mohlo jednat i o prosté turistické vízum, načež by příchozí po příjezdu požádali o azyl). Vízum je lokálně omezeno pouze na přijímající zemi, nejedná se o schengenské vízum.

  •  Teprve poté jsou osoby přepraveny letecky do přijímající země. Zde jsou přijaty a ve spolupráci s Komunitou Sant´Egidio a dalšími nevládními organizacemi probíhá jejich integrace formou výuky jazyka a pomoci při zprostředkování práce. Nemocným členům rodiny je poskytnuta potřebná zdravotní péče (v případě ČR buď prostřednictvím programu MEDEVAC, či zahrnutím těchto osob do veřejného zdravotního pojištění v případě, že by byly v režimu žadatelů o azyl).

Mezi výhody humanitárních koridorů patří:

  • Možnost navázat na dlouholetou zkušenost Komunity Sant’Egidio v oblasti pomoci uprchlíkům a možnost navázání spolupráce s dalšími nevládními i církevními organizacemi. (v případě ČR – OPU, ČCE, katolická Charita atp.).

    Komunita Sant’Egidio pracuje s uprchlíky přes 30 let, úspěšně je integruje prostřednictvím jazykových kurzů a zapojení do společenského života – více informací zde.

    Uprchlíky, kteří přijeli v roce 2016 s papežem Františkem z Lesbosu, vybírala a následně v Římě přijala také Komunita Sant´Egidio.
    Komunita zároveň podporuje humanitární pomocí a mírovými vyjednáváními země nacházející se v krizových situacích.

    Za svou práci v oblasti míru, mezináboženského dialogu a pomoci chudým získala Komunita Sant’Egidio mnoho prestižních mezinárodních ocenění.

  •  Možnost využití již běžícího vytipovávání rodin vhodných k přesídlení v oblastech, kde je to v současné době naléhavě třeba, jistota, že lidé zařazení do projektu jsou skutečně potřební a utíkají před válkou.

  • Bezpečnostní screening, díky němuž lze vyloučit ohrožení přijímající země.

  • Příspěvek k humánnímu řešení uprchlické krize, záchrana lidských životů před riskantní cestou přes moře a před pašeráckým organizovaným zločinem.

  • Možnost vhodného argumentu vůči EU, možnost pro ČR si svobodně určit počet osob, které budou přesídleny a „vybrat“ si je.

Italský premiér Giuseppe Conte na setkání se členy Komunity Sant’Egidio 16. července 2018.  (ANSA)

Humanitární koridory byly za dobu své existence mnohokrát označeny za model hodný následování. Naposledy tak učinil italský premiér Conte, který na adresu humanitárních koridorů řekl: „Tato iniciativa Sant’Egidia je mimořádně důležitá, umožňuje totiž legální imigraci do naší země a následnou integraci, jež podporuje sociální soudržnost, kterou tolik potřebujeme.“ – viz. ZDE

Možnosti uplatnění v rámci ČR

Z hlediska českého práva lze humanitární koridory poměrně snadno uvést do praxe, zákon o pobytu cizinců i další právní předpisy skýtají možnosti, jak přesidlování v rámci humanitárních koridorů provést.

  • Buď by se zavedla humanitární víza, což by možná bylo o něco komplikovanější a zdlouhavější. Humanitární vízum by bylo omezeno pouze na ČR a předpokládalo by integraci a pobyt v ČR.

  • Nebo by ti, kdo budou do projektu zařazeni, přijeli na turistické vízum a následně by požádali o azyl v České republice.

Na konkrétních právních řešeních lze spolupracovat s Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem zahraničí ČR a Právnickou fakultou UK.


Humanitární koridory – krok správným směrem v pomoci lidem postiženým válkou

Myšlenka humanitárních koridorů se zrodila v roce 2015 spolu s rostoucí uprchlickou krizí. První dohoda o humanitárních koridorech mezi italským ministerstvem zahraničí, ...
CELÝ PŘÍSPĚVEK

Jak se žije syrským uprchlíkům v Itálii

V oblasti Benátska a Furlánska na severovýchodě Itálie žije v současnosti 101 uprchlíků rozčleněných do 13 lokalit. Navštívili jsme tyto regiony, abychom ...
CELÝ PŘÍSPĚVEK

Premiér Conte navštívil Komunitu Sant’Egidio

Komunita Sant'Egidio sídlící v římské čtvrti Trastevere přivítala v pondělí odpoledne italského premiéra Giuseppe Conteho, který tak chtěl poukázat na význam tohoto ...
CELÝ PŘÍSPĚVEK

Přílet dalších uprchlíků do Belgie

Ve čtvrtek 7. června 2018 dospěla letadlem z Turecka do Belgie nová skupina 34 syrských uprchlíků. Všech deset rodin (z nich ...
CELÝ PŘÍSPĚVEK

Královská návštěva Komunity v Antverpách

Belgický král Filip se svou manželkou královnou Mathildou navštívili 19. dubna 2018 dům Komunity Sant’Egidio v Antverpách, a to u příležitosti 50 ...
CELÝ PŘÍSPĚVEK

Počet uprchlíků přijatých díky humanitárním koridorům ve Francii přesáhl stovku

Čtyři syrské uprchlické rodiny dorazily v pátek 23. března večer do Paříže prostřednictvím humanitárních koridorů, které ve Francii fungují již rok ...
CELÝ PŘÍSPĚVEK