Přátelství mezi lidmi různých kultur a národů je každodenním způsobem, ve kterém se vyjadřuje toto mezinárodní bratrství, které je zároveň otevřením se světu a přináležitostí k jedné rodině, rodině učedníků.
Ve světě, který zdůrazňuje hranice a národní a kulturní rozdíly natolik, že se z toho stává staronový důvod konfliktu, svědčí Komunity Sant’Egidio o existenci společného osudu nejen křesťanů, ale všech lidí.
Existují mladší i starší Komunity, některé jsou početnější a zakořeněnější než jiné, stejně jako jsou některé známější v prostředí, kde žijí a jiné ne. Ale všechny se snaží být – a opravdu také jsou – jednou rodinou kolem Ježíše.
Komunita v Římě je nejstarší. Jako první Komunita slouží v tomto smyslu společenství a nově vznikajícím Komunitám, aniž by přitom znala jiné hranice a limity než „hranice lásky“, jak naznačil papež Jan Pavel II. u příležitosti 25. výročí vzniku Komunity Sant´Egidio v roce 1993. Tato jednota vyjadřuje konkrétní solidaritu a společenství mezi bratry a sestrami, což se ukázalo jako nejlepší forma organizace života a aktivit samotné Komunity.