Myšlenka humanitárních koridorů se zrodila v roce 2015 spolu s rostoucí uprchlickou krizí. První dohoda o humanitárních koridorech mezi italským ministerstvem zahraničí, ministerstvem vnitra, Komunitou Sant’Egidio a Federací evangelických církví byla podepsána v prosinci 2015. V uplynulých letech pak Itálii následovala Francie, Belgie a Andorra . V rámci projektu do Evropy legálně a bezpečně přicestovalo 3700 osob a příjezd dalších se očekává v nejbližší budoucnosti.
Humanitární koridory jsou založeny na spolupráci státu a výše zmíněných subjektů a fungují v následujících krocích:
- V existujících uprchlických táborech na Blízkém východě (aktuálně především severní Libanon) a v Maroku jsou vybrány rodiny vhodné k přesídlení v rámci projektu.
- Podmínkou pro zařazení do projektu je tíživá humanitární situace rodiny (zdravotní postižení, nemoc, stáří, neúplná rodina s malými, často nemocnými dětmi). Výběr osob organizuje Komunita Sant’Egidio prostřednictvím svých členů z Itálie (kteří pracují několik desítek let s uprchlíky) ve výše zmíněných uprchlických táborech. Stojí snad za zmínku, že uprchlíky, kteří přijeli před nedávnem s papežem Františkem z Lesbosu, vybírala a následně v Římě přijala také Komunita Sant’Egidio – viz Aktuálně.cz.
- Ještě v místě proběhne podrobný bezpečnostní screening a ověření platnosti všech potřebných dokumentů.
- Osobám, které splňují podmínku humanitární nouze a absence bezpečnostního rizika pro přijímající stát, je uděleno humanitární vízum (v případě ČR by se mohlo jednat i o prosté turistické vízum, načež by příchozí po příjezdu požádali o azyl). Vízum je lokálně omezeno pouze na přijímající zemi, nejedná se o schengenské vízum.
- Teprve poté jsou osoby přepraveny letecky do přijímající země. Zde jsou přijaty a ve spolupráci s Komunitou Sant´Egidio a dalšími nevládními organizacemi probíhá jejich integrace formou výuky jazyka a pomoci při zprostředkování práce. Nemocným členům rodiny je poskytnuta potřebná zdravotní péče (v případě ČR buď prostřednictvím programu MEDEVAC, či zahrnutím těchto osob do veřejného zdravotního pojištění v případě, že by byly v režimu žadatelů o azyl).
Mezi výhody humanitárních koridorů patří:
- Možnost navázat na dlouholetou zkušenost Komunity Sant’Egidio v oblasti pomoci uprchlíkům a možnost navázání spolupráce s dalšími nevládními i církevními organizacemi. (v případě ČR – OPU, ČCE, katolická Charita atp.).
Komunita Sant’Egidio pracuje s uprchlíky přes 30 let, úspěšně je integruje prostřednictvím jazykových kurzů a zapojení do společenského života – více informací zde.
Uprchlíky, kteří přijeli v roce 2016 s papežem Františkem z Lesbosu, vybírala a následně v Římě přijala také Komunita Sant´Egidio.
Komunita zároveň podporuje humanitární pomocí a mírovými vyjednáváními země nacházející se v krizových situacích.
Za svou práci v oblasti míru, mezináboženského dialogu a pomoci chudým získala Komunita Sant’Egidio mnoho prestižních mezinárodních ocenění. - Možnost využití již běžícího vytipovávání rodin vhodných k přesídlení v oblastech, kde je to v současné době naléhavě třeba, jistota, že lidé zařazení do projektu jsou skutečně potřební a utíkají před válkou.
- Bezpečnostní screening, díky němuž lze vyloučit ohrožení přijímající země.
- Příspěvek k humánnímu řešení uprchlické krize, záchrana lidských životů před riskantní cestou přes moře a před pašeráckým organizovaným zločinem.
- Možnost vhodného argumentu vůči EU, možnost pro ČR si svobodně určit počet osob, které budou přesídleny a „vybrat“ si je.
Humanitární koridory byly za dobu své existence mnohokrát označeny za model hodný následování. Naposledy tak učinil italský premiér Conte, který na adresu humanitárních koridorů řekl: „Tato iniciativa Sant’Egidia je mimořádně důležitá, umožňuje totiž legální imigraci do naší země a následnou integraci, jež podporuje sociální soudržnost, kterou tolik potřebujeme.“ – viz. ZDE
Možnosti uplatnění v rámci ČR
Z hlediska českého práva lze humanitární koridory poměrně snadno uvést do praxe, zákon o pobytu cizinců i další právní předpisy skýtají možnosti, jak přesidlování v rámci humanitárních koridorů provést.
- Buď by se zavedla humanitární víza, což by možná bylo o něco komplikovanější a zdlouhavější. Humanitární vízum by bylo omezeno pouze na ČR a předpokládalo by integraci a pobyt v ČR.
- Nebo by ti, kdo budou do projektu zařazeni, přijeli na turistické vízum a následně by požádali o azyl v České republice.
Na konkrétních právních řešeních lze spolupracovat s Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem zahraničí ČR a Právnickou fakultou UK.