Již 24 let uplynulo od 4. října 1992, svátku svatého Františka. V tento den byl v Římě podepsán mír, jenž ukončil občanskou válku, která v Mozambiku vyvolala obrovské utrpení. Mír se zrodil v malém klášteře uprostřed Říma, v němž se jedna křesťanská komunita, stále ještě velmi mladá, scházela k modlitbám – Sant’Egidio.
Ve své lásce k chudým, pro niž čerpá inspiraci v evangeliu a na příkladu svatého Františka, Komunita pochopila, že válka je zdrojem veškeré chudoby a převzala péči o tuto zemi zmítanou válkou.
Dnes tento mír trvá již 24 let. Slovy Angela Romana si připomeňme, že „v roce 1992 země figurovala nejen mezi nejchudšími na světě, ale byla po řadu let zcela nejchudší zemí světa. V Mozambiku nešlo nikam cestovat, protože všechny mosty přes řeku Zambezi byly ve válce zničeny. Přestože dnes Mozambik prochází obtížnou situací vyvolanou politicko-vojenskou krizí, stal se zemí, jež zaznamenala největší ekonomický růst na světě a která je v mnoha aspektech považována za vzorový příklad. Uskutečnily se zde volby, vystřídali se dva prezidenti, byly objeveny důležité ekonomické zdroje. Stručně řečeno, země se zcela změnila. A zvláště její populace se změnila, neboť více než polovina dnešních obyvatel se narodila po roce 1992. Většina Mozambičanů tedy patří k tzv. mírové generaci, která nikdy nepoznala válku a ani ji nechce poznat.“
Komunita zůstává lidem z Mozambiku nablízku – zahájila velkou kampaň boje proti AIDS a podvýživě a usiluje také o oficiální registraci všech obyvatel, včetně tzv. neviditelných dětí.